Dne 8.6 odvysílalo brněnské rádio Petrov rozhovor s jednatelem společnosti Student reality.cz Radimem Rezkem. Tématem rozhovoru byly jeho osobní zkušenosti s hledáním bydlení, rady na co si dát pozor nebo také nový trend spolubydlení. Rozhovor proběhl přímo v sídle rádia Petrov. Celý rozhovor Vám přinášíme viz níže.


Bydlení na kolejích při studiu je pro většinu studentů pohádkou, koleje dostávají jen ti z nejvzdálenějších koutů republiky. Tisíce studentů tak každý rok svádí boj o privátní bydlení, které by finančně zvládli. Při hledání naráží na řadu problémů, o kterých byla řeč v magazínu Rádia Petrov. V Česku proto začínají vznikat studentské realitní kanceláře, které se snaží vyjít vstříc právě studentům. Hostem magazínu byl Radim Rezek, zakladatel jedné z těchto kanceláří.

Rozhovor na rádiu Petrov si můžete poslechnout přímo zde: http://www.radiopetrov.com/studentske-bydleni/text.html?id=4244 (pokud Vám nefunguje link, překopírujte si jej prosím do prohlížeče).

Připravili jsme pro vás také přepis rozhovoru, který najdete níže.

První část rozhovoru

Moderátor:

Tisíce studentů každoročně hledá v univerzitních městech ubytování. A často to pro ně bývá velký oříšek. Pokud hledají bydlení na poslední chvíli bývají ceny často přemrštěné a pronajímají se i byty ve špatném stavu. Někteří studenti mají i špatné zkušenosti s realitními kancelářemi možná proto také v česku vznikají studentské realitní kanceláře, které se snaží vycházet vstříc právě studentům. Kolegyně Hanka Šmahelová si k mikrofonu pozvala Radima Rezka, který právě takovou kancelář založil.

Hanka Šmahelová:

Studenti, kteří v univerzitních městech hledají ubytování, často narážejí na různé problémy a nejinak tomu bylo během studií u vás. S čím jste se tedy vy setkal osobně?

Radim Rezek:

My jsme s kamarádem hledali bydlení někdy v průběhu června, kdy jsme se rozhodli jít pracovat do Brna, kam jsme šli i studovat a začali jsme hledat bydlení na takových těch standartních universitních serverech realitních, potom jsme hledali bydlení prostřednictvím realitních kanceláří. Bylo to tak, že kamarád, který studuje na VUT a nedostal koleje a já jsme je dostal, vzhledem k tomu, že jsem šel teprve do prvního ročníku a bylo to tak, že jsme museli si začít hledat nějaký privát, nějaké soukromé bydlení. Hledali jsme, kontaktovali jsme realitní kanceláře, se kterými jsme měli potom prohlídky bytů přičemž jsme se setkávali s problémy jako že ty informace, které byly uvedené na těch serverech, že je tam nájem takový a je tam vybavení takové, tak ta skutečnost byla úplně jiná, tudíž my jsme cestovali 100 kilometrů do Brna, zaplatili jsme si jízdné, abychom se podívali na tři čtyři priváty v Brně a zjistili, že ten byt je úplně odlišný, že informace, které nám poskytla ta a ta realitní kancelář nebyly úplné a tady tohle se nám stávalo dva tři měsíce, protože ty byty, které nabízely realitní kanceláře tak se nám nelíbily, buď ty ceny, nebo když se nám už nějaký byt líbil, tak nevypadal tak, jak bylo uvedeno na internetu a ta skutečnost byla trošičku odlišná. Po dvou až tří měsíčním hledání, kdy jsme byli vyčerpaní a mysleli jsme si, že asi půjdeme bydlet někam pod most, tak jsme měli štěstí a vzhledem k tomu, že jsme každý den sledovali pořád tady ty servery, tak se nám začal líbit jeden byt, který vypadal opravdu dobře, bylo to přímo v centru v srdci Brna za výbornou cenu tak jsem tam okamžitě v pátek večer volal, už jsem se nebál zavolat takhle pozdě a dovolal jsem se realitní makléřce a měl jsem jako první prohlídku a hned následně po tom v pondělí jsme se sešli a byt se nám líbil. Za námi bylo asi deset dalších zájemců, kteří o byt měli taky zájem protože to září je období, kdy se pronajímají všechny byty a majitelé tady v tohle období opravdu šponují ceny, protože studenti musí jít bydlet, protože jim začíná semestr a realitní makléřka na nás tlačila, že pokud to chceme a chceme jít bydlet do tady tohoto bytu, který byl mimochodem nezařízený, tak musíme okamžitě složit provizi realitní kanceláři a tady tímto se byt pro nás rezervuje. My jsme tento obnos, třinácti tisíc neměli u sebe, a museli jsme si jít s paní vybrat, paní zrušil řady, které čekaly před bytem, před domem a poslala je domů, že tady platíme. Šli jsme si vybrat, dali jsme jí třináct tisíc a tady tímhle pro nás spolupráce tady s touhle realitní kanceláří skončila. Všechny další věci spojené s řešením nájemních smluv, popřípadě konkrétní dolaďování podmínek toho pronájmu pro nás skončilo a řešili jsme to s paní majitelkou a museli jsme se o to postarat sami. Takže takovéto byly asi moje zkušenosti, spojené s hledáním prvního bydlení v Brně studentského.

Hanka Šmahelová:

Vy jste zjistil poté, tady tento váš příběh není ojedinělý, že řada studentů řeší různé problémy,  při hledání toho správného zvoleného ubytování a má také třeba řadu výhrad. Jaké jsou teda další potíže, o kterých jste slyšel?

Radim Rezek: 

Co se týče těch dalších problémů, tak to bylo podobné jako u nás. Takže ty informace na internetu nejsou zcela úplné, velké provize, které platili, se většině studentům, respektive všem studentům zdály naprosto neadekvátní jim tyhle realitní kanceláře neposkytli ani právní servis, ačkoliv to nabízení na internetu, tak se s tím nesetkal v podstatě žádný student, se kterými my jsme hledali, co se týče našich známých. A tady tyhle problémy, se kterými se oni setkávali při tom hledání, hlavně nedostatečný počet kvalitních bytů, které by byly uzpůsobeny tomu studentskému bydlení. Co se týče toho září, tak vzhledem k tomu, že studenti už musí jít bydlet, tak jdou do bytů, které se pohybují zhruba tři tisíce na osobu a absolutně neodpovídají té ceně, z hlediska toho vybaví, kvalitě a i té lokalitě. Vzhledem k tomu, že jsou vzdálení 30 minut do školy, 30 minut do centra, tak to je opravdu kombinace, která nestojí za ty tři tisíce. 

Moderátor:

Pokračovat budeme za malý moment na Petrově. Řeč bude například o tom, jak je to v současnosti s ubytováním na kolejích. 

Druhá část rozhovoru

 

Moderátor:

Situace ohledně studentského bydlení je poměrně složitá, koleje dostávají jen ti, jejichž trvalé bydliště je velmi vzdálené od místa studia. Vynalézaví studenti si tak trvalé bydliště začali přehlašovat k babičce na Šumavu a podobně. Některé školy proto žádají nejen vyplnění trvalého bydliště, ale také bydliště rodičů. Jinde se zase s kolejemi obchoduje. Ten kdo je dostane a raději půjde na privát je za obnos přenechá nebo rovnou pronajímá dál někomu jinému. O studentském bydlení a vznikajících studentských realitkách si Hana Šmahelová povídala s Radimem Rezkem.

 

Hanka Šmahelová:

Někteří studenti, jsou to většinou studenti prvních ročníků nebo ti, kteří mají trvalé bydliště ve větší vzdálenosti od té univerzity, kterou budou navštěvovat, využívají nebo bydlí na veřejných kolejích. Jaké problémy jim tímto odpadají a které jim zase přibývají? V jakém stavu jsou koleje a jejich počet, je dostatečný?

 

Radim Rezek:

V Brně je kapacita kolejí zhruba mínus pět tisíc to znamená, že 50 procentům všech žádostí, které studenti mají, respektive žádají si o koleje, tak 50 % studentům není vyhověno a jsou nuceni si hledat bydlení v soukromých privátech. Co se týče výhod spojených s bydlením na kolejích tak je to tak, že ta škola se o všechno postará. Pokud už dostanete přidělené koleje, tak máte všechno vyřízeno, jediné co podepíšete je smlouva, že pokud něco rozbijete tak je to na vaše triko. Všechno další je už záležitost jediného podpisu, nemusíte platit žádné provize. Přes léto máte šanci se tam jít ubytovat kdykoliv. A problémy, kterou jsou spojeny s informacemi, které nejsou úplné tak tady nejsou. Problémy spojené s kvalitou: člověk si tady nemůže vybírat, protože dostane přidělené pokoj. Stávající situace na kolejích není optimální, vzhledem k tomu, že na pokoji 10 metrů čtverečních jsou 3 postele, tak soukromí tam není právě nejoptimálnější. Na druhou stranu na kolejích je určitý společenský život, můžete si radit se spoustou studentů. Takže oproti privátu, kde máte sice soukromí a prostor jste ochuzování o tady tyhle výhody.

 

 Hanka Šmahelová:

Asi více lidí se setkalo s těmi problémy, které jste jmenoval na začátku, to znamená problémy s hledáním bydlení, problémy s realitními kancelářemi a z tohoto důvody začaly vznikat v česku první české studentské RK, studentské realitky. V čem se snaží studentům pomoci, co přináší nového, v čem jsou konkrétně lepší nebo výhodnější pro studenty?

 

Radim Rezek

Tak co je hlavní výhodou naší studentské realitní kanceláře, tak je to, že to vedou studenti. Znají potřeby studentů, založili si to studenti, kteří se setkali právě s problémy, se kterými se budou stýkat studenti, takže znají potřeby studentů, ví co budou hledat, a snaží se studentům ušetřit tu práci a zamezit tomu, aby se setkali s úplně těmi samými problémy. A tohle by důvod, proč já jsme založil studentskou realitní kancelář, aby ti další studenti se vyhnuli těm problémům, se kterými jsme se setkali já. Že jsem musel jen tak rychle vypláznout provizi, aniž bych aniž bych dostal jakékoliv služby, to že všechny informace, které uvádíme my, tak se snažíme, aby byly úplné. Aby ty informace byly také aktuální a studenti tak měli ulehčenou práci s hledáním na internetu.

 

Moderátor:

Studenti často podepisují ve spěchu smlouvy, které mají řadu nedostatků, nebo si nechávají líbit věci, které jsou v rozporu se zákonem. Více o tom po písničkách rádia Petrov.

 

 

 

Třetí část rozhovoru

 

Moderátor:      

Do třetice se dnes vracíme k tématu studentské bydlení a studentské realitky. Zatímco nyní budou mladí lidé univerzitní města opouštět, v září budou ve velkém ubytování shánět. Zkušení radí: nenechávejte hledání na poslední chvíli, v srpnu a v září jsou ceny vyšroubovány nad běžnou úroveň, majitelé totiž dobře vědí, že studenti jsou zoufalí a potřebují nutně bydlení sehnat. I na další rady dojde v magazínu Hanky Šmahelové. Jejím hostem je zakladatel studentské realitní kancelář, Radim Rezek.

 

Hanka Šmahelová:

Vy tvrdíte, že mnohdy ani nejsou v pořádku smlouvy, které studenti podepisují, když se ubytovávají nebo když si zařizují bydlení. V čem vidíte mezery v těchto smlouvách? A s tím souvisí i otázka, zda to je cílené přímo na studenty, kteří jsou třeba málo informovaní, nebo méně informovaní, než třeba dospělí lidé, kteří si přizvou právníka, nebo zda se jedná o obecný problém?

Radim Rezek:

Já bych řekl, že se jedná o obecný problém kvality nájemních smluv, kdy většina majitelů má nastavené univerzální nájemní smlouvy buď přímo z realitních kanceláře, nebo že jim to nastavoval nějaký právník. Co se týče problémů, se kterými my se setkáváme v nájemních smlouvách, tak jsou to ty, že většinou poškozují, nebo to mají nastavené tak, že oni jsou ve výhodě. Ve většině případů porušují zákoníky například ustanovením, že můžou kdykoliv vtrhnout do bytu, že pokud se něco stane v bytě tak za to plnou odpovědnost nesou studenti, i když je to způsobeno třeba únavou materiálu nebo třetí stranou. I tak za to nese odpovědnost nájemník, i když by tomu takhle nemělo být. Co se týče doporučení pro studenty, kteří si budou takhle přes RK hledat bydlení, a nepůjdou na koleje, tak jim doporučuji, aby si s sebou na prohlídku bytu vzali i rodiče. Majitel bytu nebo zástupce RK se s nimi potom baví úplně jinak, snaží se s nimi komunikovat, snaží se jim vyjít vstříc. Ke studentům si můžou ledacos dovolit, ale ty rodiče tam berou jako nějakou autoritu a můžou k tomu začít přistupovat úplně jinak a můžou i něco vyjednat. Takhle ti studenti nemají to právní povědomí, neví jak to standardně funguje.

 

Hanka Šmahelová:

Velmi oblíbené v poslední době je i spolubydlení. Nejedná se o to, že spolu jdou dva kamarádi bydlet, jedná se o trošku jinou záležitost, tak můžete trošku vysvětlit, v čem je populární?

Radim Rezek:

Jdou sice takhle dva kamarádi, jak jste popisovala, ale jdou takhle celá skupinka společně s dalšími kamarády, mají svůj pokoj, co je společné tak sociální vybavení plus kuchyň a koupelna. Takhle spolu bydlí, je to podobné jako na kolejích. Je to výhodné v tom, že studenti můžou jít do soukromých privátů, nemusí tak platit provizi realitní kanceláři, můžou si to domluvit přímo se studenty, kterým odešli kamarádi z bytu, a potřebují tam někoho najít. Je to taková společenská záležitost. Ceny u spolubydlení nejsou velké, starosti s hledáním celého bytu odpadají a proto je oblíbené v poslední době. I absolventi, setkáváme se s tím, že hledají, chtějí mít už větší soukromí, to znamená, že chtějí mít samostatné pokoje, celé pro sebe, ale nevadí jim, protože ještě nemají dostatečné množství peněz a hledají si pořádnou práci, tak chtějí ušetřit. Ale chtějí mít soukromí, chtějí si zvednout standard, mít vlastní samostatný pokoj. Tohle je trend, který v poslední době pozorujeme, že si hledají spolubydlení v počátcích.

Hanka Šmahelová:

Kdybychom to měli shrnout a dát studentům, kteří hledají ubytování, nebo budou hledat ubytování třeba pro další semestr, pro další rok, kdybychom měli shrnout nějaké rady, na co by si měli dát pozor, co by si dopředu měli zjistit, aby třeba právě nedopadli tak jako vy, když jste jezdil 100 km na každou prohlídku a mnohdy to třeba pro vás bylo i zklamání.

Radim Rezek:

Tak já si myslím, že by si měli zjistit obecně, jak fungují realitní kanceláře, co by měli požadovat všechno za informace a pokud budou hledat bydlení na internetu, což si bude hledat většina lidí, tak rozhodně ještě předtím než pojedou tak si všechny informace prověřit, sepsat si ty věci, které jsou pro ně prioritní, všechny požadavky pro ten byt by měly být předem připraveny a zavolat tomu danému realitnímu makléři, popřípadě RK, pokud nemají realitního makléře a poptat se na všechny další informace, ještě předtím, než vyrazí na cestu, aby se na to reálně podívali. Využívat rozhodně právní při uzavírání té konkrétní nájemní smlouvy a klidně s sebou pro ten podpis s sebou vzít rodiče, kteří vám jsou tady v tomhle schopni pomoci, protože ta autorita tady hraje opravdu velkou roli a hledat na osvědčených serverech a ne na pochybných serverech, kde ty informace jsou třeba jen z poloviny pravdivé.

Magazín věnovaný studentským realitkám, radám pro studenty, jak postupovat je u svého konce. Přejeme vám krásný den.